|
|
Malby v ambitu kostela svatého Václava v kontextu nástěnného malířství na přelomu 15. a 16. století v Olomouci
Haragová, Vladěna ; Ottová, Michaela (vedoucí práce) ; Royt, Jan (oponent)
První část práce se věnuje nástěnným malbám s christologickým námětem na severní a východní stěně gotického ambitu, jenž je součástí Národní kulturní památky Přemyslovský hrad. V severním křídle je vyobrazen Poslední soud, Zvěstování Panně Marii, Klanění tří králů a Adorace Páně. Na protější straně mezi okny se nachází vyobrazení dvou donátorů. Východní stěnu zdobí výjevy představující Ukřižování, Oplakávání, Zmrtvýchvstání a Bolestného Krista. Malby vznikaly postupně od sedmdesátých let 15. století do prvních dvou desetiletí 16. století. Odlišná datace se samozřejmě projevila na inspirativních zdrojích malířů. Při práci s malbami je nutné reflektovat nová zjištění, která odhalují počátky výzdoby ambitu. Objednavateli jednotlivých maleb byli patrně místní kanovníci, jež byli v úzkém spojení s humanistickou společností Societas Maierhofiana. Dále je práce věnována výzdobě kapli svatého Jana Křtitele, kde je ve východním poli dochována nejen výmalba stěn, ale i klenby. Výjevy, na nichž je zřejmý podíl více malířů, lze zřejmě vročit mezi léta 1493 až 1517.
|
|
|
Mariánská úcta v zrcadle olomoucké nástěnné malby pozdního středověku
Pavlíková, Vladěna ; Ottová, Michaela (vedoucí práce) ; Royt, Jan (oponent) ; Nespěšná Hamsíková, Magdaléna (oponent)
Disertační práce se věnuje mariánské zbožnosti se zvláštním důrazem na růžencový kult. S ohledem na tuto skutečnost bylo pro studium vybráno město Olomouc, jež ani v době husitských bojů nezměnilo své katolický charakter. Výsledkem toho jsou ojedinělé památky, v tomto případě především nástěnné malby. Předkládaná práce se skládá z pěti částí, v nichž jsou zohledněny jak politické a sociální dějiny města, tak všeobecný vývoj mariánské zbožnosti a růžencového kultu v Evropě, až po jeho recepci v Olomouci, jež se projevila vznikem bratrstva či ikonograficky ojedinělých nástěnných výjevů. Hlavními cíli práce je zpřesnit informace o bratrstvech ve městě, jejich činnosti a provozu a v souvislosti s tím provést komplexní ikonografickou analýzu zkoumaných nástěnných maleb, vedoucí i k určení jejich objednavatelů. V neposlední řadě upozornit na nápisy na stěně v kapli sv. Jana Křtitele u kostela sv. Václava, které nebyly doposud reflektovány, přestože jejich výpovědní hodnota je významná.
|
|
|
Mariánská úcta v zrcadle olomoucké nástěnné malby pozdního středověku
Pavlíková, Vladěna ; Ottová, Michaela (vedoucí práce) ; Royt, Jan (oponent) ; Nespěšná Hamsíková, Magdaléna (oponent)
Disertační práce se věnuje mariánské zbožnosti se zvláštním důrazem na růžencový kult. S ohledem na tuto skutečnost bylo pro studium vybráno město Olomouc, jež ani v době husitských bojů nezměnilo své katolický charakter. Výsledkem toho jsou ojedinělé památky, v tomto případě především nástěnné malby. Předkládaná práce se skládá z pěti částí, v nichž jsou zohledněny jak politické a sociální dějiny města, tak všeobecný vývoj mariánské zbožnosti a růžencového kultu v Evropě, až po jeho recepci v Olomouci, jež se projevila vznikem bratrstva či ikonograficky ojedinělých nástěnných výjevů. Hlavními cíli práce je zpřesnit informace o bratrstvech ve městě, jejich činnosti a provozu a v souvislosti s tím provést komplexní ikonografickou analýzu zkoumaných nástěnných maleb, vedoucí i k určení jejich objednavatelů. V neposlední řadě upozornit na nápisy na stěně v kapli sv. Jana Křtitele u kostela sv. Václava, které nebyly doposud reflektovány, přestože jejich výpovědní hodnota je významná.
|
|
|
Kostel sv. Jiří v Blansku u Kaplice: historie objektu a jeho vybavení
HALÁČKOVÁ, Eva
Autorka se ve své práci bude zabývat stavební historií a architektonickým popisem farního kostela sv. Jiří v Blansku u Kaplice. Zpracuje historii objektu od jeho založení v polovině 14. století, přes přestavbu v první polovině 16. století až po barokizaci ve 30. letech 18. století. V neposlední řadě se autorka zaměří i na uměleckohistorický rozbor mobiliáře kostela, který pochází především z 18. a z části i z 19. století. Ke zpracování bakalářské práce autorka použije dosavadní poznatky historické a uměleckohistorické literatury a dostupných písemných pramenů. Cílem práce je zpracování dějin a výzdoby objektu v kontextu podobných staveb v jižních Čechách.
|
|
|
Malby v ambitu kostela svatého Václava v kontextu nástěnného malířství na přelomu 15. a 16. století v Olomouci
Haragová, Vladěna ; Ottová, Michaela (vedoucí práce) ; Royt, Jan (oponent)
První část práce se věnuje nástěnným malbám s christologickým námětem na severní a východní stěně gotického ambitu, jenž je součástí Národní kulturní památky Přemyslovský hrad. V severním křídle je vyobrazen Poslední soud, Zvěstování Panně Marii, Klanění tří králů a Adorace Páně. Na protější straně mezi okny se nachází vyobrazení dvou donátorů. Východní stěnu zdobí výjevy představující Ukřižování, Oplakávání, Zmrtvýchvstání a Bolestného Krista. Malby vznikaly postupně od sedmdesátých let 15. století do prvních dvou desetiletí 16. století. Odlišná datace se samozřejmě projevila na inspirativních zdrojích malířů. Při práci s malbami je nutné reflektovat nová zjištění, která odhalují počátky výzdoby ambitu. Objednavateli jednotlivých maleb byli patrně místní kanovníci, jež byli v úzkém spojení s humanistickou společností Societas Maierhofiana. Dále je práce věnována výzdobě kapli svatého Jana Křtitele, kde je ve východním poli dochována nejen výmalba stěn, ale i klenby. Výjevy, na nichž je zřejmý podíl více malířů, lze zřejmě vročit mezi léta 1493 až 1517.
|
host ::
RSS.